![Sample our Humanities journals, sign in here to start your FREE access for 14 days]({"type":"image" , "src" : "/sda/5939/TOC-Subject-Sample-2021-Humanities.jpg"})
ABSTRACT
This article aims to summarize recent developments in Czech scholarship dedicated to the study of war and warfare. Over the past decade, numerous authors have expressed dismay at the state of the field, analyzing its situation with often harsh criticism. This article aims to offer a comprehensive fresh look at the state of research as it has developed over the past twenty years, to prove or disprove these judgments. Its conclusions are far from positive and it is obvious that military historiography — while dominating the popular study of history — is not the most progressive area in Czech historical scholarship. However, individual authors and some particular fields of research are closer to international and mainstream scholarly discourse than previously thought. While the field remains very much disjointed in its topical coverage of the past, being heavily dependent on individual authors and their preferences, some areas, in particular the First World War and the post-1945 period, perhaps even the patchy selection of works on the nineteenth-century Habsburg period, show some promise in terms of methodological innovation. Particularly strong is the “war and society” approach to military history, while the cultureal history of warfare is getting increasingly more attention in recent years as well. On the other hand, the inter-war period and the history of the Second World War remain firmly rooted in a neo-positivist discourse developed throughout the 1990s, producing descriptive biographies or histories of military institutions often attached to a strongly politicized/nationalized perspective on history. In particular, a scant international relevance and self-centered approach is the problem here, with analyses often all but ignoring the current state of research and methodology in a global perspective. As a result, it remains uncertain whether and when Czech military historiography will be able to overcome its conservative tendencies to integrate itself either into the international discourse on the history of warfare or into the academic study of history in general.
Acknowledgments
This work was supported by the Czech Science Foundation (GAČR) under the Grant “Urban Community at War: Olomouc/Olmütz as a Case Study of the First World War Home Front, 1914-1919“, reg. no. 22-01907S. The author wishes to express gratitude to my friends and colleagues, in particular Vítězslav Prchal, Tomáš Kykal, Josef Šrámek and Michael Viktořík, whose valuable insight and critical eye have substantially contributed to the qualities of this text. My gratitude belongs also to this journal‘s anonymous reviewers for their poignant and inspiring suggestions.
Disclosure statement
No potential conflict of interest was reported by the author(s).
Notes
1 Vítězslav Prchal, Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550-1750 (Prague: NLN 2015) p. 67.
2 Ivan Šedivý, ‘Česká historiografie vojenství 1989-2002. Témata, metody, osobnosti, problémy, kontexty‘, Český časopis historický 100(4) (2002) pp. 868–901. Quote from p. 868 (also translated into English as Ivan Šedivý, ´Czech Military Historiography 1989-2022. Themes, Methods, People, Problems, Contexts´, Historie a vojenství 51(Special Issue) (2002) pp. 199–246.
3 Šedivý, ibid., p. 900.
4 Josef Šrámek, Vojtěch Kessler, Tváře války. Velká válka 1914-1918 očima českých účastníků (Prague: Historický ústav 2020) p. 14; see also Josef Šrámek, ‘Muži proti ohni‘ [book review], Časopis matice moravské 137(1) (2018) p. 220.
5 Michael Viktořík, ‘Emanuel Zitta. Pohled na kariéru a dílo důstojníka inženýrského sboru v první polovině 19. století‘, Theatrum historiae 18 (2016) p. 203–204. See also Michael Viktořík, ‘Pevnostní město v habsburské monarchii v 19. století v dějepisné práci‘, Kultúrne dějiny 12(1) (2021) p. 61-83.
6 Petr Wohlmuth, Východ proti Západu? Krymská válka (1853-1856) pohledem historické antropologie (Prague: Karolinum 2020) p. 10.
7 Jiří Hutečka, ‘Historie a historiografie vojenství v hledáčku historické antropologie: zamyšlení nad knihou Petra Wohlmutha Východ proti Západu?‘, Historie a vojenství 71(1) (2022) p. 85; see also Jiří Hutečka, ‘”New” Military History of the First World War. Achievements and Limits’, Dějiny-teorie-kritika 15(1) (2018) p. 101; or Prchal, Společenstvo hrdinů p. 67..
8 Ivan Šedivý, ‘Fenomén moderní války‘, in Základní problémy studia moderních a soudobých dějin, ed. by Jana Čechurová and Jan Randák (Prague: Nakladatelství Lidové noviny 2014) p. 692. For a similarly critical voice from mainstream Czech historiography, see Lucie Storchová, ‘Válka‘, in Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě (Prague: Scriptorium 2014) pp. 317-318. Basically, the only author who sees the state of the field in a positive light is Pavel Mücke, ‘Za paprsky krvavého slunce. Výroční imprese nad čtvrtstoletím bádání české historiografie vojenství o druhé světové válce‘, Historie a vojenství 64(4) (2015) p. 16.
9 Joanna Bourke, ‘New Military History’, in Palgrave Advances in Modern Military History, ed. By Matthew Hughes, William J. Philpott (London: Palgrave 2006) pp. 271–287; Stig Förster, ‘”Vom Kriege”. Überlegungen zi einer modernen Militärgeschichte’, in Was ist Militärgeschichte?, ed. by Thomas Kühne and Benjamin Ziemann (Paderborn: Ferdinand Schöningh 2000).
10 For example, see the many works by Jiří Kovařík or Luboš Taraba; or Jakub Samek (ed.), Bitva u Znojma a válka roku 1809 (Třebíč: Akcent 2009).
11 Jitka Balcarová, Eduard Kubů, Jiří Šouša (eds.), Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době (Prague: Národní zemědělské muzeum 2017); Jiří Rak, Martin Veselý (eds.), Armáda a společnost v českých zemích v 19. a první polovině 20. století (Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně 2004).
12 Josef Grulich, Václav Černý, ‘Venkované a služba v armádě na přelomu 18. a 19. století. Panství Protivín a Třeboň, 1775–1830‘, Historická demografie 46(1) (2022) pp. 1–45; Václav Černý, ‘Odvod branců, délka vojenské služby a návrat vysloužilců do venkovské společnosti. Panství Protivín 1780–1830‘, in Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době, pp. 23–37.
13 Ondřej Král, ‘Rozděl a panuj? Geografický pohled na mírovou dislokaci útvarů rakouské armády 1800-1914: příklad českých zemí’, in Vojenská služba v interdisciplinární perspektivě, ed. by Petr Wohlmuth (Dolní Břežany: Scriptorium 2022) pp. 33–72.
14 See for example Jiří Hofman (ed.), Lidé a hradby. Bastionové pevnosti a jejich život (České Budějovice: Veduta 2020).
15 Jiří Hofman, Vlasti k obraně, matce ke cti. Stavba pevnosti Terezín 1780-1790 (České Budějovice: Veduta 2023).
16 Michael Viktořík, Hinter den Wällen der Festungstadt (České Budějovice: Veduta 2018); also Michael Viktořík, Táborová pevnost Olomouc. Modernizace olomoucké pevnosti v 19. století (České Budějovice: Veduta 2011), for a more traditional study of Lagerfestung Olmütz.
17 Milan Hlavačka, Zdeněk Munzar, Zdeněk Vašek, S Bohem za císaře a vlasť! Čeští důstojníci ve válkách let 1848-1849 (Praha: Academia 2018); Jan Županič, ‘Možnosti a limity sociálního vzestupu rakousko-uherských důstojníků‘, Historie a vojenství 67(4) (2018) pp. 14–27; Michael Viktořík, ‘Emanuel Zitta, Pohled na kariéru a dílo důstojníka inženýrského sboru v první polovině 19. století‘, in Theatrum Historiae 18 (2016) pp. 203–226.
18 See for example Petr Havel, Milan Hodík, ‘Stravování jako součást zaopatření vojáků c. (a) k. armády do roku 1918’, Historie a vojenství 51(4) (2002) pp. 860-883; Matouš Holas, ‘Řadový pěšák v polním tažení rakouské Severní armády roku 1866‘, Historie a vojenství 70(4) (2021) pp. 74–91.
19 For a collection of essays that represents these approaches, see Jiří Rak, Martin Veselý (eds.), Armáda a společnost v českých zemích v 19. a první polovině 20. století.
20 For example Miroslav Svoboda (ed.), Rok 1866 na Moravě (Brno: Moravský zemský archiv 2016).
21 Vojtěch Szajkó, Železnice, pošta a telegraf rakouské armády v letech 1848-1814 (Prague: Epocha 2017)
22 Pavel Bělina, Josef Fučík, Válka 1866 (Prague: Paseka 2005).
23 For example Vojtěch Kessler, Josef Šrámek, Requiem za rytíře. Jezdecká srážka u Střezetic 3. 7. 1866 (Hradec Králové: Komitét pro udržování památek z války roku 1866, 2016).
24 Josef Šrámek, Jiří Hutečka (eds.), Mlhy na Chlumu. Prusko-rakouská válka v optice moderní historiografie (Hradec Králové: Muzeum východních Čech 2018).
25 Vojtěch Kessler, Josef Šrámek, ‘Národ ve zbrani aneb kterak pruský učitel porazil u Hradce Králové rakouského sedláka … ?‘, in Vojenská služba v interdisciplinární perspektivě, pp. 11–31.
26 Vojtěch Kessler, Paměť v kameni. Druhý život válečných pomníků (Prague: Historický ústav 2017); also Vojtěch Kessler, Marie Michlová, Josef Šrámek, ´Hrob známého vojína. De-anonymizace pomníků a hromadných hrobů jako modernizační proces?´ Epigraphica & Sepulcralia 13 (2022) pp. 317–338.
27 Matouš Holas. Archeologie prusko-rakouské války roku 1866 (Červený Kostelec: Pavel Mervart 2017); also Matouš Holas, Svědectví válečné krajiny. Výsledky interdisciplinárního výzkumu východočeských bojišť z prusko-rakouské války roku 1866 (Červený Kostelec: Pavel Mervart 2023).
28 Petr Wohlmuth, Východ proti Západu?.
29 Jiří Hutečka, Země krví zbrocená. Americká občanská válka 1861–1865 (Prague: Nakladatelství Lidové noviny 2008).
30 Ivan Šedivý, Češi, české země a velká válka, 1914–1918 (Prague: Nakladatelství Lidové noviny 2001).
31 Etienne Boisserie, Les Tchèques dans l’Autriche-Hongrie en guerre (1914–1918) (Paris: Eur’Orbem 2017).
32 Gabriela Dudeková Kováčová, Človek vo vojne. Stratégie prežitia a sociálne dôsledky svetovej vojny na Slovensku (Bratislava: Veda 2019).
33 Milena Lenderová, Martina Halířová, Tomáš Jiránek, Vše pro dítě! Válečné dětství 1914–1918 (Prague: Paseka 2015).
34 Rudolf Kučera, Rationed Life. Science, Everyday Life, and Working-class Politics in the Bohemian Lands, 1914–1918 (New York: Berghahn 2016); for even more transnational perspective, see the final chapter in Jakub Beneš, Workers and Nationalism. Czech and German Social Democracy in Habsburg Austria, 1890-1918 (Oxford: Oxford University Press 2016)
35 Ota Konrád, Rudolf Kučera, Paths out of the Apocalypse. Physical Violence in the Fall and Renewal of Central Europe, 1914–1922 (Oxford: OUP 2022).
36 See for example Olga Fejtová, Václav Ledvinka, Martina Maříková, Jiří Pešek (eds.) Nezměrné ztráty a jejich zvládání. Obyvatelstvo evropských velkoměst a I. světová válka. Documenta Pragensia 35 (2016).
37 Andrea Pokludová, ‘Änderung in der Stadtverwaltung nach dem Ersten Weltkrieg in Troppau und Olmütz‘, in Stadt und Krieg im 20. Jahrhundert: Neue Perspektiven auf Deutschland und Ostmitteleuropa, ed. by Christoph Cornelissen, Martin Pekár and Václav Petrbok (Essen: Klartext 2019) pp. 87–112; Blanka Soukupová, ‘Die Transformationen der Identitäten der tschechischen nationalen Metropole (1918-1956)‘, ibid, pp. 113–138.
38 Claire Morelon, Street Fronts: War, State Legitimacy and Urban Space, Prague 1914-1920 [dissertation thesis] (University of Birmingham and Ècole Doctorale des Sciences Po, 2015); the text is currently in print with the Cambridge University Press as Streetscapes of War and Revolution. Prague, 1914–1920.
39 Jakub Beneš, ‘The Green Cadres and the Collapse of Austria-Hungary in 1918‘, Past & Present 23(1) (2017) pp. 207–241.
40 Vítězslav Prchal et al., Mezi Martem a Memorií. Prameny osobní povahy k dějinám vojenství (Pardubice: Univerzita Pardubice 2011).
41 Petr Chlebec et al., Z válečných deníků …, Velká válka na Blatensku 1914–1918 (Blatná: Město Blatná 2018).
42 Kessler, Šrámek, Tváře války.
43 Jiří Hutečka, Men under Fire. Motivation, Morale and Masculinity among Czech Soldiers of the Great War, 1914–1918 (New York: Berghahn 2020).
44 For example Věra Vlčková, Jan Čížek, Nevrátili se – mrtví jsou. Pomníky a pamětní desky obětem první světové války v okrese (Červený Kostelec: Pavel Mervart 2017); Pavel Fenc, Markéta Voříšková, Oběti první světové války v okrese Prachatice a jejich pomníky (Prachatice: Prachatické muzeum 2018).
45 See for example Jiří Rajlich, Na křídlech Světové války. Epizody ze života českých aviatiků v rakousko-uherském letectvu (Cheb: Svět křídel 2014); Lukáš Ďulíček, Východočeši pod císařským praporem: c. a k. pěčí pluk č. 18 v 1. světové válce (Prague: ČsOL 2015); or Jan Ciglbauer, Jednadevadesátníci. Skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu (Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov 2018).
46 Jindřich Marek, ‘Beránci, lvi a malé děti. Nekonečný spor o českého vojáka v letech 1. světové války’, Historie a vojenství 63(1) (2014) pp. 94–113.
47 For the former position, see for example Josef Fučík, Osmadvacátníci (Spor o českého vojáka Velké války 1914-1918) (Prague: Mladá fronta 2006); for the latter, see Jindřich Marek, Pod císařskou šibenicí (Čeští vojáci na křižovatkách roku 1918) (Cheb: Svět křídel 2005).
48 Rudolf Kučera, ´Entbehrung und Nationalismus: Die Erfahrung tschechischer Soldaten der österreichisch-ungarischen Armee 1914-1918´, in Jenseits des Schützengraben: Der Erste Weltkrieg im Osten: Erfahrung – Wahrnehmung – Kontext, ed. by Bernard Bachinger and Wolfram Dornik (Innsbruck: StudienVerlag 2013) pp. 121–137; or Ivan Šedivý, ‘C. k. / C. a k. vojáci mezi češstvím a rakušanstvím‘, in Identity v českých zemích 19. a 20. století. Hledání a proměny, ed. by Rudolf Kučera (Prague: Masarykův ústav 2012) pp. 111–131. For a detailed case study of Czech troop loyalty, see also Richard Lein, Pflichterfüllung oder Hochverrat? Die tschechischen Soldaten Österreich-Ungarns im Ersten Weltkrieg (Wien: LIT Verlag 2011).).
49 For an example somewhat heading in this direction, see Jiří Hutečka, ‘Politics of Words: Language and Loyalty of Czech-Speaking Soldiers in the Austro-Hungarian Army‘, Julian Walker and Christophe Declercq (eds.), Multilingual Environments in the Great War (London: Bloomsbury 2021) pp. 121-138.
50 Dalibor Vácha, Bratrstvo. Všední a dramatické dny československých legií v Rusku (1914-1918) (Prague: Epocha 2015); Dalibor Vácha, Ostrovy v bouři. Každodenní život československých legií v ruské občanské válce (1918-1920) (Prague: Epocha 2016); Dalibor Vácha, Návrat domů. Českoslovenští legionáři na cestě z Ruska do Vlasti 1919-1920 (Prague: Epocha 2020). For an example of the heroic discourse, see Tomáš Jakl, Hrdinové z Londýna. Českoslovenští krajané ve Velké Británii (Prague: Vojenský historický ústav 2016).
51 Jan Galandauer, 2. 7. 1917. Bitva u Zborova. Česká legenda (Praha: Havran 2002); for a similarly succesful effort, see Dalibor Vácha, ‘”Husité dvacátého století” Odraz fenoménu husitství v československých legiích v Rusku 1914-1920‘, Historie a vojenství 59 (2010), pp. 4–18.
52 Jiří Bílek, Kyselá těšínská jablíčka. Československo-polské konflikty o Těšínsko 1919, 1938, 1945 (Prague: Epocha 2011).
53 Lukáš Lexa, ‘Slovácká brigáda a její důstojnický sbor v letech 1918 až 1919‘, Jižní Morava 52(1) (2016) pp. 159–194.
54 Jiří Hutečka, ‘”Completely Forgotten and Totally Ignored”: Czechoslovak Veterans of the Austro-Hungarian Army and the Transitions of 1918-1919.’ Nationalities Papers 49(4) (2021) pp. 629–645.
55 Václav Šmidrkal, ‘The Defeated in a Victorious State: Veterans of the Austro-Hungarian Army in the Bohemian Lands and Their (Re)mobilization in the 1930s’, Zeitgeschichte 47(1) (2020) 81–105; Jakub Beneš, ‘The Colour of Hope: The Legacy of the “Green Cadres” and the Problem of Rural Unrest in the First Czechoslovak Republic‘, Contemporary European History 28(3) (2019) pp. 285–302; Jiří Hutečka, ‘Kamarádi frontovníci: Maskulinita a paměť první světové války v textech československých c. a k. veteránů‘, Dějiny-Teorie-Kritika 11(2) (2014) pp. 231–265; for comparison, see Kevin J. Hoeper, ‘Nationalizing Habsburg Regimental Tradition in Interwar Czechoslovakia’, Hungarian Historical Review 11(1) (2022) pp. 169–204; or Martin Zückert, ‘Memory of War and National State Integration: Czech and German Veterans in Czechoslovakia after 1918’, Central Europe 4, nr. 2 (2006), pp. 111–121.
56 Radka Šustrová, ‘The Struggle for Respect: The State, World War One Veterans, and Social Welfare Policy in Interwar Czechoslovakia‘, Zeitgeschichte 47(1) (2020) pp. 107–134; see also Natali Stegmann, Kriegsdeutungen–Staatsgründungen–Sozialpolitik. Der Helden- und Opferdiskurs in der Tschechoslowakei, 1918–1948 (München: Oldenbourg 2010); or Adam Luptak, John Paul Newman, ‘Victory, Defeat, Gender, and Disability: Blind War Veterans in Interwar Czechoslovakia’, Journal of Social History 53(3) (2020) pp. 604–619.
57 Ivan Šedivý, ‘Legionářská republika. K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR‘, Historie a vojenství 51(1) (2002) pp. 158–184; Jan Michl, Legionáři a Československo (Prague: Naše vojsko 2009); Ivo Pejčoch, ‘Český svaz válečníků‘, Historie a vojenství 56(1) (2007) pp. 16–28; or Prokop Tomek, ‘Tradice legií po únoru 1948‘, Historie a vojenství 68(1) (2019) pp. 42–59. See also Katya Kocourek, ‘“In the Spirit of Brotherhood, United We Remain!” Czechoslovak Legionaries and the Militarist State’, in Sacrifice and Rebirth: The Legacy of the Last Habsburg War, edited by Mark Cornwall and John Paul Newman (New York: Berghahn 2016) pp. 151–173.
58 Martin Zückert, Zwischen Nationsidee und Staatlicher Realität. Die tschechoslowakische Armee und ihre Natinalitätenpolitik 1918-1939 (München: Oldenbourg 2008). For an exception to the rule, see Zdenko Maršálek, ‘Neúspěch státně-občanského konceptu čechoslovakismu: menšiny v armádě 1918–1945‘, in: Čecho/slovakismus, ed. by Adam Hudek, Michal Kopeček, Jan Mervart (Prague: Nakladatelství Lidové noviny 2019) pp. 202–222.
59 For an exception, see Václav Šmidrkal, ‘Abolish the army? The ideal of democracy and the
transformation of the Czechoslovak military after 1918 and 1989‘, European Review of History/Revue européenne d’histoire 23(4) (2016) pp. 623–642.
60 Aleš Binar et al., Ozbrojené síly a československý stát (Brno: Univerzita obrany 2020).
61 Radko Břach, Generál Maurice Pellé (Prague: Ministerstvo obrany ČR 2007); or Radko Břach, Jaroslav Láník, Dva roky bojů a organizační práce. Československá armáda v letech 1918–1920 (Praha: Ministerstvo obrany ČR 2013).
62 Jiří Plachý, Filozofové v battledressech (Prague: Univerzita Karlova 2010); Jiří Friedl, Generál Karel Lukas. Životní příběh severomoravského rodáka (Štíty: Pavel Ševčík 2016); Pavel Kreisinger, Brigádní generál Josef Bartík. Zpravodajský důstojník a účastník prvního i druhého československého odboje (Prague: ÚSTR 2011).
63 For example Ivo Pejčoch, ‘Střední tank Praga V-8-H a pokusy o jeho export‘, Historie a vojenství 57(1) (2008) pp. 35–52.
64 Karel Straka, Československá armáda, pilíř obrany státu z let 1932-1939 (Prague: Ministerstvo obrany ČR 2007); Radomír Zavadil, Na obranu republiky. Přemístění československého zbrojního průmyslu na Moravu a Slovensko v letech 1936–1938 (Praha: Universum 2021); Jan Pavel, Miroslav Srb, ‘Financování československé armády v letech 1934–1939‘, Historie a vojenství 53(3) (2004) pp. 4–22.
65 Karel Straka, ‘Sabotážní a teroristická síť Úřadovny Abwehru IV Drážďany v klontextu příprav na napadení ČSR z let 1938-1939’, Historie a vojenství 68(1) (2019) p. 34; see also Karel Straka, Vojáci, politici a diplomaté. Československá vojenská delegace na jednáních mezinárodního výboru v Berlíně a odstoupení českého pohraničí (Prague: Ministerstvo obrany 2008); Jindřich Marek, Hraničářská kalvárie. Příběhy posledních obránců Masarykovy republiky na severu Čech a Podkarpatské Rusi v letech 1938-1939 (Cheb: Svět křídel 2004). For classic contributions to this debate, see for example Igor Lukeš, Czechoslovakia between Stalin and Hitler. The Diplomacy of Edvard Beneš in the 1930s (New York: Oxford University Press 1996); or, even more influential, Jan Tesař, Mnichovský komplex. Jeho příčiny a důsledky (Praha: Prostor 2000).
66 Vladimír Čtverák, Tomáš Durdík, Michal Lutovský, Eduard Stehlík, Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Prague: Libri 2002); Oldřich Gregar et al., Řopík: výstavba legendy československého opevnění (Červený Kostelec: Pavel Mervart 2022); or Karel Straka, ‘Zrození monumentu. Počátky moderního opevňování v meziválečném Československu‘, Historie a vojenství 64(1) (2015) pp. 4–19, (2) pp. 4–13.
67 Zdenko Maršálek a kol., Interbrigadisté, Československo a španělská občanská válka (Prague: Historický ústav 2017); Jiří Nedvěd, ‘Verbování československých dobrovolníků do mezinárodních brigád a jejich cesty do Španělska‘, Historie a vojenství 65(3) (2016) pp. 4–18.
68 For a popularizing overview in the spirit of the former, albeit covering all military operations since 1044 in a given region, see Martin Veselý, Vojenské dějiny Ústecka (Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem 2003).
69 Milan Kopecký,‘1. československá samostatná tanková brigáda v Karpatsko-dukelské operaci‘, Historie a vojenství 53(3) (2004) pp. 53-73.
70 Tomáš Jakl, Květen 1945 v českých zemích: pozemní operace vojsk Osy a Spojenců (Praha: M. Bílý 2004); Jaroslav Hrbek, Vít Smetana, Stanislav Kokoška, Vladimír Pilát, Petr Hofman, Draze zaplacená svoboda. Osvobození Československa 1944-1945, 2 vols. (Prague: Paseka 2009).
71 Tomáš Jakl, ‘Boje Rudé armády 9. května 1945 v Praze‘, Historie a vojenství 65(2) (2016) pp. 73-86.
72 Tomáš Jakl, Barikády a bojiště Pražského povstání (Prague: Paseka 2014).
73 Stanislav Kokoška, Praha v květnu 1945. Historie jednoho povstání (Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2005).
74 Martin Veselý, Do krytu! Protiletecká ochrana v severozápadní části sudetské župy (1939-1945) (Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně 2008).
75 Martin Veselý, Hvězdy nad Krušnohořím. Letecká válka nad severozápadními Čechami (1944-1945) (Prague: Naše vojsko 2005); Martin Veselý, ‘Postoj obyvatel Protektorátu Čechy a Morava ke spojeneckým náletům v roce 1944 ve světle denních zpráv SD‘, Historie a vojenství 59(2) (2010) pp. 52-66; Martin Veselý, ‘Čekání na Godota. Souvislosti náletů britského letectva na území Protektorátu Čechy a Morava v roce 1940‘, Historie a vojenství 70(1) (2021) pp. 56-67.
76 Michal Plavec, Filip Vojtášek, Peter Kašák, Praha v plamenech. Nálety na hlavní město za druhé světové války (Cheb: Svět křídel 2008); Michal Plavec, ‘Květen plný emocí. Letecké operace Rudé armády v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v roce 1945‘, Historie a vojenství 64(1) (2015) pp. 41-56.
77 Jiří Rajlich, Na nebi hrdého Albionu, 6 vols. (Cheb: Svět křídel, 2000-2005); Rajlich, Na nebi sladké Francie. Válečný deník československých letců ve službách francouzského letectva 1939-1945 (Cheb: Svět křídel 2008).
78 Jiří Rajlich, Za Boha a národ. Stíhací esa slovenských Vzdušných zbraní ve 2. světové válce (Cheb: Svět křídel 2006).
79 Jan Vasjkebr, Petr Kaňák, ‘Waffen SS v Protektorátu Čechy a Morava‘, Historie a vojenství 54(3) (2005) pp. 72–82.
80 Miroslav Kalousek, Vládní vojsko 1939-1945. Vlastenci či zrádci? (Prague: Libri 2002); Jindřich Marek, Háchovi Melody Boys. Kronika českého vládního vojska v Itálii 1944-1945 (Cheb: Svět křídel 2003); on the outright collaboration with the Nazis, see Jiří Plachý, ‘Poslední obránci protektorátu. Historie Dobrovolnické svatováclavské roty (březen – květen 1945)‘, Historie a vojenství 70(2) (2021) pp. 4–29.
81 Martin Veselý, Sudetská župa do kapsy. Holýšov v zajetí velkých dějin 1938-1945 (Ústí nad Labem: ÚJEP 2018).
82 Milan Vyhlídal, Vojenští zpravodajci proti nacistické okupaci. Odbojová skupina Tři konšelé (Prague: Academia 2022); Ivo Pejčoch, Jiří Plachý (eds.), Okupace, kolaborace, retribuce (Praha: Ministerstvo obrany 2010). The Heydrich assassination received plenty of attention, see for example Pavel Šmejkal – Jiří Padevět, Anthropoid (Prague: Academia 2017).
83 Zlatica Zudová-Lešková, Zapomenutá elita. Českoslovenští vojenští diplomaté v letech 1938-1945 (Praha: Mladá fronta 2011); Jiří Šolc, Po boku prezidenta. Generál František Moravec a jeho zpravodajská služba ve světle archivních dokumentů (Praha: Naše vojsko 2007); Tomáš Jiránek, Šéf štábu Obrany národa. Neklidný život divizního generála Čeňka Kudláčka (Praha: Academia 2015).
84 Vladimír P. Polách, Krajané v USA a druhá světová válka (Olomouc: UPOL 2017).
85 Zdenko Maršálek, “Česká“, nebo „československá“armáda? Národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí v letech 1939-1945 (Prague: Academia 2017); Jiří Plachý, ‘Vzbouřenci z Cholmondeley‘, Historie a vojenství 65(3) (2016) pp. 19-38, and (4) pp. 20-57.
86 Zdenko Maršálek, Jiří Neminář (eds.), Ve dvou uniformách. Nuceně mobilizovaní a jejich účast v odboji: Okolnosti, souvislosti, marginalizace (Hlučín: Muzeum Hlučínska 2020); Zdenko Maršálek, Jiří Neminář, Milan Sovilj (eds.), V uniformě nepřítele. Čechoslováci a služba ve Wehmachtu (Prague: Nakladatelství Lidové noviny 2023); see also František Emmert, Češi ve wehrmachtu. Zamlčované osudy (Prague: Mladá fronta 2005).
87 Alena Flimelová, Roma Štér, Ve stínu mužů. Ženy v československých vojenských jednotkách na východní frontě v letech 1942-1945 (Prague: Academia 2021).
88 Ladislav Kudrna, Českoslovenští letci ve Velké Británii a válečné fenomény. Prostředí společenských struktur, válečného času, morálky, věkové hranice a zabíjení (Prague: Naše vojsko 2006); Ladislav Kudrna, Odhodláni bojovat. Vlastenectví československých letců v průběhu druhé světové války na pozadí válečných a politických událostí (Prague: Naše vojsko 2010).
89 Pavel Mücke, Rámce paměti druhé světové války v českých zemích. Vzpomínkové práce vojáků druhého čs. zahraničního odboje (Prague: ÚSD 2013).
90 Pavel Mücke, Místa paměti druhé světové války. Svět vojáků československého zahraničního odboje (Praha: Karolinum 2014) p. 19.
91 Jiří Rajlich, S Indiánem na letounu. Stíhací pilot Otto Hanzlíček (1911-1940) (Cheb: Svět křídel 2016); Jiří Rajlich, Hurricane Ace. Josef František, The True Story (Petersfield 2010); Pavel Kreisinger, Brigádní generál Josef Bartík. Zpravodajský důstojník a účastník prvního i druhého československého odboje (Prague: ÚSTR 2011); Milan Vyhlídal, Generál Jan Reindl (1902-1981). Letec, zpravodajec, účastník protinacistického odboje a velitel leteckých instruktorů v Egyptě (Cheb: Svět křídel 2018).
92 Milan Kopecký, ‘Tragédie u Rymic 6. května 1945‘, Historie a vojenství 62(2) (2013) p. 75.
93 Petr Koura, Podplukovník Josef Balabán. Život a smrt velitele legendární odbojové skupiny “Tři králové“ (Prague: Rybka Publishers 2003).
94 See Kudrna, Odhodláni bojovat.
95 Eduard Stehlík, ‘Pro vlast i církev žil a zemřel. Generál duchovní služby Msgre Methoděj Kubáň‘, Historie a vojenství 56(1) (2007) p. 95; see also Stehlík, Jan Kubiš: nezastaví mne ani to nejhorší … (Žďár nad Sázavou, Tváře 2017), for a prime example of the heroic discourse.
96 Eduard Stehlík, ‘Plukovník pěchoty Karel Černý‘, Historie a vojenství 53(1) (2004) p. 76.
97 Jiří Bílek, Jaroslav Láník, Jan Šach, Československá armáda v prvním poválečném desetiletí (Prague: Ministerstvo obrany ČR 2006).
98 Ivo Pejčoch, Prokop Tomek et al., Od svobody k nesvobodě, 1945-1956 (Prague: Ministerstvo obrany ČR 2011).
99 See for example František Hanzlík, Václav Vondrášek, Armáda v zápase o politickou moc v Československu v letech 1945-1948 (Brno: Univerzita obrany 2004); František Hanzlík, Diskriminace a perzekuce vojáků v Československu v letech 1945-1955 (Praha: Powerprint 2015); or František Hanzlík, Bez milosti a slitování. B. Reicin – fanatik rudého teroru (Praha: Ostrov 2011). For a more analytical description, see Jiří Bílek, ‘”Armáda jde s lidem“. K úloze československé armády ve dnech února 1948’, Historie a vojenství 57(1) (2008) pp. 59-74.
100 František Hanzlík, Karel Konečný, Čs. vojenský exil pro obnovu demokracie v Československu (Brno: Univerzita obrany 2009); František Hanzlík, Military Exile and Compatriots in the USA for the Restoration of Democracy in Czechoslovakia after February 1948 (Prague: Ministry of Defence 2012).
101 Jiří Bílek, Jaroslav Láník, Pavel Minařík, Daniel Povolný, Jan Šach, Československá lidová armáda v koaličních vazbách Varšavské smlouvy (Praha: Ministerstvo obrany ČR 2008).
102 Matěj Bílý, Varšavská smlouva 1969-1985. Vrchol a cesta k zániku (Prague: Ministerstvo obrany ČR 2016); Jan Šach, ‘Výstavba ČSLA ve druhé polovině padesátých let‘, Historie a vojenství 69(3) (2020) pp. 3–29, and (4) pp. 30-59; Prokop Tomek, ‘Akce Krkonoše: československé vojenské souvislosti polské krize‘, Historie a vojenství 66(3) (2017) pp. 4–19.
103 Petr Luňák (ed.), Plánování nemyslitelného. Československé válečné plány 1950-1990 (Praha: ÚSD 2007); Karel Štěpánek, Pavel Minařík, Československá lidová armáda na Rýnu (Praha: Naše vojsko 2007); Josef Fučík, Stín jaderné války nad Evropou (Praha: Mladá fronta 2010). For a discussion of potential Soviet deployment of MRBMs and IRBMs in Czechoslovakia, see Prokop Tomek, ‘Raketové nosiče jaderných zbraní na území Československa‘, Historie a vojenství 61(3) (2012) pp. 73–91; and Prokop Tomek, ‘Bezpečnostní aspekty rozmístění jaderných raket v Československu na podzim 1983 a reakce veřejnosti‘, Historie a vojenství (2) (2019) pp. 4–19.
104 Sylvestr Chrastil, Normalizace československé armády na počátku 70. let (Brno: Vojenská akademie v Brně 2002).
105 For example Václav Vondrášek, Sylvestr Chrastil, Martin Markel, Vojenská akademie v Brně (Praha: Ministerstvo obrany ČR 2005).
106 Jaroslav Láník, ‘Financování čs. armády v prvních letech pětiletky‘, Historie a vojenství 52(3-4) (2003) pp. 744–770; Jaroslav Láník, ‘Vývoj čs. zbrojního průmyslu v druhé polovině 50. let minulého století‘, Historie a vojenství 58(2) (2009) pp. 85-100, and (3) pp. 88–101; Prokop Tomek, ‘Snahy o snížení vojenských výdajů v Československu koncem osmdesátých let‘, Historie a vojenství 69(4) (2020) pp. 4–29.
107 Prokop Tomek, ‘Akce ZÁSAH. Československá lidová armáda v listopadu 1989‘, Historie a vojenství 64(4) (2015) pp. 77-91.
108 Jiří Bílek, ‘Vojáci s lopatou, krumpáčem a sbíječkou‘, Historie a vojenství 63(3) (2014) pp. 17–27, and (4) pp. 4–13. Jiří Bílek, ‘Vyhledat, izolovat, potrestat dřinou a převychovat‘, Historie a vojenství 69(4) (2020) pp. 60–77.
109 For a summary of the topic, see Vladimír Francev, Československé zbraně ve světě. V míru i za války (Prague: Grada 2015); Vladimír Francev, ‘Akce 122 – Československý zbrojní vývoz na Kubu v letech 1960-1966‘, Historie a vojenství 65(1) (2016) pp. 68–79.
110 Tomáš Řepa, Banderovci. Politické souvislosti, následky zneužití tématu komunistickou propagandou, návaznost na hybridní konflikt v současnosti (Praha: Academia 2019); on the UPA (Ukrainian Insurgent Army), see also Vlastimil Ondrák, ‘Osudy příslušníků Ukrajinské povstalecké armády a Organizace ukrajinských nacionalistů, intenovaných v Československu v průběhu akce B‘, Historie a vojenství 71(1) (2022) pp. 6-27.
111 Václav Šmidrkal, ‘ČSLA jako subjekt a objekt speciální propagandy v 60. letech 20. století‘, Historie a vojenství 60(4) (2011) pp. 85–96; Václav Šmidrkal, ‘”Bratři ve zbrani“: představy o spojenectví Národní lidové armády NDR a ČSLA ve světle krize roku 1968‘, Historie a vojenství 63(1) (2014) pp. 4–19.
112 Jiří Hlaváček, Vzestup a pád ČSLA? Vojenská profese v kolektivní paměti důstojnického sboru (1960-1970) (Prague: Karolinum 2019).
113 Jiří Hlaváček (ed.), Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba (1968-2004) v aktérské perspektivě (Prague: Academia 2022); for similar approach influenced by cultural history or social analysis, see Tomáš Kykal, Marek Fišer, ‘Památníky z vojny. Dokumentace, digitalizace a perspektivy jejich využití jako historického pramene‘, in Vojenská služba v interdisciplinární perspektivě, pp. 73-102; or Petr Wohlmuth, ‘“Byly to strašný dva roky … cítil jsem se jako vězeň … ” Aktérské úniky z paměti a zkušenosti povinné základní vojenské služby’, ibid. pp. 123-152.
114 Petr Blažek (ed.), A nepozdvihneme meč … Odpírání vojenské služby v Československu 1948-1989 (Prague: Academia 2007); Prokop Tomek, ‘Možnosti odpírání, vyhýbání se základní vojenské službě a vojenská práce v letech 1969-1992’, Historie a vojenství 62(2) (2015) pp. 4–19.
115 Prokop Tomek, ‘Šikana, skrytý problém Československé lidové armády po roce 1969‘, Historie a vojenství 61(2) (2012) pp. 30–41; Prokop Tomek, ‘Mimořádné události v ČSLA‘, Historie a vojenství 68(4) (2019) pp. 24–41; Prokop Tomek, ‘Morálně-politický stav ČSLA na počátku normalizace‘, Historie a vojenství 69(3) (2020) pp. 30–43.
116 For methodologically conservative narratives of the invasion from different perspectives, see Jiří Fidler, Okupace 1968 (Praha: Knižní klub 2018); or Daniel Povolný, Vojenské řešení pražského jara, 2 vols. (Praha: Ministerstvo obrany ČR 2008-2010).
117 Daniel Povolný, ‘33. protitanková brigáda v Lešanech v srpnu 1968‘, Historie a vojenství 57(3) (2008) pp. 35–39.
118 Jiří Bílek, ‘Svaz československých důstojníků a praporčíků a Svaz letců ČSSR v letech 1968-1971’, Historie a vojenství 52(3) (2003) pp. 538–556.
119 Marie Černá, Sovětská armáda a česká společnost (Prague: Karolinum 2021); also Prokop Tomek, ‘Úřad zmocněnce vlády ČSSR pro záležitosti dočasného pobytu sovětských vojsk v ČSSR 1968-1990‘, Historie a vojenství 67(3) (2018) pp. 4–31; Prokop Tomek, ’Státní bezpečnost a Střední skupina sovětských vojsk v ČSSR‘, Historie a vojenství 66(1) (2017) pp. 24–37; Pavel Minařík, ‘Odsun sovětských vojsk z Československa 1989-1991‘, Historie a vojenství 70(3) (2021) pp. 4–35, and (4) pp. 24–47.
120 Ivo Pejčoch, Prokop Tomek, Okupace 1968 a její oběti. Nové pohledy na invazi armád Varšavské smlouvy do Československa roku 1968, počátek okupace a její oběti (Prague: Vojenský historický ústav 2017); Prokop Tomek, Ivo Pejčoch, Černá kniha sovětské okupace. Sovětská armáda v Československu a její oběti 1968-1991 (Cheb: Svět křídel 2015).
121 Zdeněk Matějka, ‘Jednání o rozpuštění Varšavské smlouvy‘, Historie a vojenství 54(3) (2005) pp. 4–19; Petr Janoušek, ‘Chemici s Havlem proti agresorovi‘, Historie a vojenství 67(2) (2018) pp. 4–21; or Jindřich Marek, ‘Účast českých vojáků v mírových misích OSN v Africe‘, Historie a vojenství 58(4) (2009) pp. 27–46.
122 Bohuslav Pernica, Profesionalizace ozbrojených sil: trendy, teorie a zkušenosti (Praha: Ministerstvo obrany ČR 2007).
123 Jan Eichler, War, Peace and International Security: From Sarajevo to Crimea (London: Palgrave 2017); or Oldřich Bureš, EU Counterterrorism Policy: A Paper Tiger? (London: Ashgate 2011).
124 Jiří Plachý, Horší než doba války … Osudy parašutistů z velké Británie v poúnorovém Československu (Cheb: Svět křídel 2014).
125 Ladislav Kudrna, Bojovali a umírali v Indočíně. První vietnamská válka a Čechoslováci v cizinecké legii (Prague: ÚSTR 2010).
126 Marie Koldinská, Ivan Šedivý, Válka a armáda v českých dějinách: sociohistorické črty (Prague: Nakladatelství Lidové noviny 2008).
Additional information
Funding
Notes on contributors
Jiří Hutečka
Jiří Hutečka, Ph.D., is Associate Professor at the Philosophical Faculty, University of Hradec Králové, Czech Republic. He specializes in the social and cultural history of modern war and warfare, with emphasis on the First World War. His most recent book, Men under Fire (Berghahn 2020), combined military and gender history.